kostol sv. Juraja

Po projížďce na lodičkách jsme se navrátili zpět po silnici II/542 a pak I/67 do Kežmaroku a dále do Popradu. Ještě před příjezdem do samotného Popradu je možné odbočit z hlavní silnice vpravo do ** Spišské Soboty. Poté přijedeme na náměstí této okrajové části Popradu, kde jako kdyby se zastavil čas. Tato část si zachovala svůj středověký vzhled, což inspirovalo mnohé filmaře pro natočení scén několika historických filmů. Spišská Sobota byla v minulosti centrem obchodu s tovarem od Baltu až po Středozemní moře.

vysoké štíty domů

Náměstí je lemováno měšťanskými domy z 15. až 17. století s typickými vysokými šindelovými střechami, dřevěnými okapy bez svodů. Uprostřed náměstí je pak kostel sv. Juraja ze 13. století se vzácnými gotickými křídlovými oltáři. Hlavní oltář z roku 1516 je dílem Majstra Pavla z Levoče. Bez zajímavosti není ani renesanční zvonice či barokní sloup. Díky svému architektonickému vzhledu je Spišská Sobota od roku 1950 Městskou památkovou rezervací.

kostol sv. Juraja	vysoké štíty domů	vysoké štíty domů

námestie sv. Egídia

Poté jsme se ze středověku posunuli zpět do současnosti, když jsme se vydali do Popradu. Parkování i zde je placené. * Poprad je více jak padesáti tisícové město, které je vstupní bránou do Vysokých Tater. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1256.

Centrem města je Námestie sv. Egídia se dvěma kostely a renesanční zvonicí. V interiéru raněgotického kostela sv. Egídia ze 13. století se zachovaly vzácné středověké nástěnné malby z 15. století. Na jedné z nich použil neznámý malíř panorama Vysokých Tater.

námestie sv. Egídia	námestie sv. Egídia	Evangelický kostel se zvonicí